Andulky

Papoušek vlnkovaný čili andulka je doma nejčastěji chovaným ptáčkem. Jeho povaha si každého získá. Jak papouška ubytovat, krmit, jak se o něj starat?

Díky krásnému zbarvení i milé a přátelské povaze jsou andulky nejoblíbenějšími malými papoušky. Původní, přirozené zbarvení papoušků vlnkovaných (Psittacus undulatus) je jasně zelené, ale dlouholetým chovem bylo vyšlechtěno mnoho barevných mutací.

Andulky se dožívají až 14 let, vyžadují tedy péči a společnost po dlouhou dobu – i to je třeba před jejich pořízením zvážit.

Co andulkám chutná a prospívá?

V přírodě se andulky živí semeny trav, rády také zalétají na dozrávající pšeničná pole, jídelníček si zpestřují ovocem.
Základ krmení tvoří speciální směsi pro andulky nebo krmivo pro drobné exoty, v němž by nemělo chybět proso, senegalské proso, loupaný oves, lesknice a semínka lnu. Zrní nesmí být prošlé či špatně skladované a musí mít stále dobrou klíčivost.
Nezbytným doplňkem je ovoce a zelenina, zvláště jablka, hrušky, banány, hroznové víno, mrkev, salát. Stačí, když si andulka trošku uzobne, aby získala důležité vitamíny. Na nové čerstvé plodiny si často potřebuje dlouho zvykat a oťukává je, ale nakonec ochutná.
Velmi prospěšné je i zelené krmení, listy pampelišek, klásky jitrocele, šťovík i oblíbený ptačinec žabinec.
Jako zdroj minerálů potřebují andulky sépiovou kost, o níž si navíc brousí zobáček. Pro broušení zobáčku jsou vhodné i ovocné větévky, nesmí však pocházet z chemicky ošetřených stromů.
V období krmení mláďat chovatelé krmnou dávku obohacují o vaječnou míchanici a vitaminy.

Klec jako útulný domov

Klec by měla být metr dlouhá, 80 cm vysoká a 40 cm široká. Pokud bude andulka trávit většinu času venku, a bude mít k dispozici třebas i ptačí strom (viz níže), postačí jí i klec o trochu menší.

Základní vybavení klece, jakým jsou houpací bidýlka z opracovaného dřeva, je vhodné doplnit větvičkami s kůrou o průměru 12-22 cm a umísti je vodorovně i šikmo v prostoru klece. Ptáček si na nich bude procvičovat pařátky, hladká bidýlka nejsou přirozená.

Mezi další vybavení patří miska na krmení, napáječka, postranní odnímatelná koupelnička. Andulky ocení i různé závěsné hračky, provazové houpačky, cingrlátka.

Nejvhodnějším místem pro umístění klece v bytě je obývací pokoj, kde se přes den nejvíce zdržujeme, a papoušek se nebude cítit osamocen.
Nevhodná je kuchyně kvůli škodlivým párám z vaření i průvanu (většinou je pootevřené okno), z něhož může pták onemocnět i zemřít. 

Nechte křídla létat

V prostorné voliéře, kde lze chovat i větší počet andulek pohromadě, se z rohu do rohu i proletí. Pokud jsou chovány v menší kleci v bytě, je potřeba je, nejlépe denně, nechat prolétnout po bytě. Ovšem nejdřív je třeba učinit různá bezpečnostní opatření.
Nebezpečná mohou být nejen zavřená okna a záclony, ale také různé čisticí prostředky, hnojiva, rostliny s trny…zvědavá andulka může spadnout do záchodové mísy, do koše s papíry a vyděsit se k smrti, nebo ochutnat hrot kuličkového pera, popálit se o vařič…  Nástrah je mnoho a je třeba předvídat podobně, jako u malých dětí. Andulky jsou stejně zvědavé…  Většinou vám ale andulka bude nadšeně poskakovat po hlavě a komentovat vše, co je kolem děje, takže ji budete mít pod kontrolou.

Zcela ochočené andulky mohou část dne, kdy jste v místnosti přítomni, s trvale otevřenými dveřmi klece. Zaletí si pak do ní, když mají náladu, často tráví čas na ní. Velmi ocení takzvané ptačí stromy, větší větve či konstrukce z proutků ukotvené například v těžkém květináči s vhodnou pokojovou rostlinou, vybavené třebas i různými provázky, hračkami. Nebo alespoň na vhodném místě zavěšenou houpačku z bidýlek.

Andulka nabízí přátelství – a také je potřebuje

Andulky v přírodě žijí v trvalých párech a ty se ještě sdružují v početná hejna. Samota je proto něco, na co naprosto není vybavená a pokud je o samotě častěji, psychicky velmi strádá. Naopak se svými lidmi je ve svém živlu, se všemi si ráda popovídá, přistává jim na hlavě, něžně jim oďobává ucho… je stejně společenská, jako třeba pes. Pokud ji chováte samotnou, často si i vybere člověka opačného pohlaví jako partnera a vytrvale se mu dvoří, různě projevuje svou náklonnost. Většinou ale nežárlí na ostatní a komunikuje se všemi lidmi v domácnosti, na rozdíl od mnohých velkých papoušků.
Na andulku je tedy třeba mít dostatek času. Pokud se obáváte, že se jí každodenně věnovat moci nebudete, nemusíte se jí hned vzdávat zcela – můžete chovat párek a dokonce odchovávat mladé, andulky se v zajetí rozmnožují velmi snadno. V nouzi si vystačí i dvě samičky – pokud jsou spolu odmala, spřátelí se a budou si navzájem příjemnou společností. 

Jak andulku ochočit?

Andulka vlnkovaná si na nové prostředí i lidi nejsnáze zvyká ve stáří pěti týdnů.

Nejprve se vzájemně poznávejte skrz klec, přibližujte se pomalu, vystříhejte se prudkých pohybů i hlučnosti.
Teprve když andulka neprojevuje bázeň, můžete ji začít zvykat ne ruku – nejlépe přes podávaný klásek chutného prosa.
Nejdůležitější je trpělivost, andulka se osmělí třeba až po delší době, záleží i na individuální povaze.
Andulky mají rády, když na ně jejich lidé mluví. Pozorně vám naslouchají. Slova a věty pak opakují. Důležitá je trpělivost laskavost. Každý papoušek se však nenaučí, ale bude rád opakovat třeba pískané melodie. Přesto na něj nepřestávejte mluvit, protože tak nejlépe vnímá vaši blízkost a pozornost a užívá si jí.

Papoušci jsou hraví

Kromě společnosti andulky ocení i rozmanitou zábavu – a vzhledem k jejich inteligenci, vynalézavosti a nadšení mnohdy i jejich chovatelé. Například si rády kutálí kuličkou či ještě lépe rolničkou po stole a budou s vaší rukou hrát fotbal, hledají dobrůtky v papírových krabičkách…

Jak andulky odchovávat?

Volně žijící papoušci vlnkovaní ve své domovině, v Austrálii,  hnízdí od srpna do ledna v jižních oblastech a od června do září na severu. V zajetí ale mohou zahnízdit kdykoli v průběhu roku, pokud jim připravíte vhodné podmínky.

Ve voliéře či v prostorné kleci musí mít papouščí pár hnízdní budku o rozměrech 25x15x15 cm. Lze ji zakoupit, nebo vyrobit ze dřeva či překližky.
Samička si v budce vystele hnízdo a asi osmý den po spáření do něho ob den snese čtyři až šest vajíček. Inkubační doba trvá 18 dní. Po vylétnutí mláďat (asi za 30 dní) zpravidla následuje druhá snáška a po ní hned třetí.
Mladí papoušci přepeřují za tři až čtyři měsíce, kdy jim naroste trvalé peří a jsou pohlavně dospělí (samečci jsou schopni produkovat spermie již za 60 dní po opuštění hnízda). 

Venkovní voliéry

Andulky lze ve velké voliéře a větším počtu chovat i celoročně venku. V oblastech Austrálie, odkud pocházejí, panují velká vedra střídané v noci citelným chladem. Teplotní rozdíly mnohdy dosahují až 40 °C. Proto je organismus andulky vlnkované velmi odolný.

Zdraví ptáci nepotřebují vytápěné prostory a mohou zůstat přes zimu ve venkovní voliéře. Část voliéry samozřejmě musí být chráněna před sněhem a větrem, měly by mít také možnost schovat se do vnitřních, nejlépe mírně temperovaných prostor, pokud přijdou silnější mrazy.

Odolnost vůči střídání teplot však neznamená, že by andulkám prospívaly nepřirozeně prudké změny, jaké v přírodě nenastávají.

Autor Jana Bucharová.