Zebřičky

Výskyt:

Celá Austrálie

Rozlišování pohlaví:

Určit pohlaví u zebřiček, přepeřených do šatu dospělých, je velice jednoduché.

Sameček přírodního zbarvení je šedý. Má oranžové skvrny na lících, u zobáku Obrazekohraničené černým proužkem. Podél boků má také oranžové skvrny, tentokrát s bílým tečkováním. Od zobáku až na prsa má černé zebrování, podle kterého dostal tento druh jméno. Na prsou má černou kresbu (správně se jí říká "podkova"). Břicho je bílé. Ocas je černý s příčným bílým pruhováním.

Samička je celá šedá, s bílým bříškem. Má zachované pouze černé "slzné" proužky u zobáku a černý ocas s bílým pruhováním. Oproti samečkovi je tedy naprosto nenápadně a fádně zbarvena.

Hlasitost:

Zebřičky se ozývají celý den hlasem, který zní jako dětská trumpetka (jak se to často popisuje v knihách). Jde o jakési neustálé pípání, kterým se ptáci udržují v kontaktu.

Charakteristické je také lákavé volání, které ptáci uplatňují především v období námluv.

Samečci navíc zpívají. Postaví se do typické pozice, celí se napřímí a natáhnou krk, a spustí svou písničku. Podobá se to běžnému dorozumívacímu pípání, je to však trochu hlasitější. Opět to ale není nic hrozného a skutečně to nemůže nikomu vadit, dokonce ani v městském bytě ne.

Náročnost:

Zebřičky jsou snad nejméně nároční ptáci chovaní v našich klecích a voliérách! Bez obav si je mohou pořídit i naprostí začátečníci!

Zahnízdí v jakékoliv klícce, dokonce i při podávání pouhého suchého zrní - což svádí některé "chovatele" k tomu, aby si chov ulehčili. Jako všechna živá stvoření ale mají zebřičky své nároky a ty bychom měli dodržovat a snažit se, aby se naši ptáci měli co nejlépe.

Snášenlivost:

Mezi sebou jsou zebřičky velmi snášenlivé, vždy však společně musíme chovat nejméně 3 a více párů! Chov pouze dvou párů nikdy nedělá dobrotu bez ohledu na velikost klece či voliéry. Ptáci se neustále pronásledují a odhánějí od budek. Pokud je chováno pohromadě 3 a více párů, pozornost se tříští mezi jednotlivými ptáky a zebřičky se pak velmi dobře snášejí a bez problémů hnízdí.

Klimatické podmínky:

Zebřičky jsou i přes svou malou velikost ptáci poměrně otužilí a odolní. Bez problémů mohou zůstat celoročně venku, bez přitápění, ve voliéře s bytelným zděným přístřeškem, který nepromrzá. Teploty kolem 0 stupňů jim nijak neublíží. Neměli bychom je však raději vystavovat větším mrazům.

Chovatelské zařízení:

Jako všichni ptáci i zebřičky se nejlépe budou cítit v co největší kombinované venkovní voliéře s krytým přístřeškem.Zebřičky nemají velké nároky na prostor a ačkoliv jsou velmi pohyblivé, mohou být umístěny i v klecích. Klec by měla být co největší právě proto, že zebřičky jsou stále v pohybu a rády se proletí. Minimální velikost klece pro jeden pár je zhruba 50 x 40 x 40 cm. V takové kleci zebřičky budou bez problémů vyvádět mláďata.

Krmení:

Na krmení nejsou zebřičky náročné. Základní krmná směs se skládá z různých druhů prosa, lesknice a především v chladném období trochu nigeru coby zdroj energie. Velmi mají rády klasy senegalského prosa, které jim pravidelně dopřáváme. Většinou zebřičky přijímají i různé druhy ovoce a zeleniny. Můžeme vyzkoušet například jablko, hrušku, strouhanou mrkev, okurku a samozřejmě také hlávkový či ledový salát (s množstvím salátu to raději nepřeháníme, může způsobovat průjmy!) a čínské zelí. Mimořádné oblibě se těší zelené krmení. Samozřejmostí je podávání ptačince žabince a pampelišky, jejichž křehké výhonky mají zebřičky velmi rády. Oblíbené jsou také různé klásky travin a obilnin, nezralá kukuřice (s množstvím nezralých obilnin a kukuřice to také nepřeháníme, mohou způsobovat katary!) a různé rostliny s květy či semeny. 

Denní činnost:

Zebřičky jsou ptáci velmi aktivní. Celý den poletují či poskakují po voliéře, sbírají potravu, vzájemně si probírají peří a komunikují spolu. S oblibou se zdržují na zemi. Občas se uklidní, přitulí se k sobě a chvíli odpočívají.Nade vše milují koupel ve větší hliněné misce s vodou. Koupou se téměř nepřetržitě, proto musíme vodu často vyměňovat a udržovat čistou. Pokud nemají k dispozici pořádnou misku na koupání, snaží se vykoupat v čemkoliv - i v napaječce. Velmi rády se také sluní na sluníčku, s roztaženými křídly a ocasem.

Věk:

Zebřičky se dožívají zhruba 5 - 7 let. Už po třetím či čtvrtém roce života však výrazě klesá jejich rozmnožovací schopnost, snáší méně vajec, méně vajec je oplozených a líhne se méně mláďat.