Veverka obecná

Způsob života

Protože jsou veverky aktivní ve dne, je možné způsob jejich života dobře pozorovat. Pohybují se s neuvěřitelnou obratností v korunách stromů, přeskakují bez váhání na vzdálenost několika metrů na větve okolních stromů nebo keřů, běhají rychle po kmenech nahoru a dolů a pohybují se dlouhými skoky po zemi. V dostatečně prostorných dutinách stromů, ale někdy i na vidlicích větví v korunách si buduje veverka kulatá hnízda z větví a listí, ve kterých spí anebo přivádí na svět mláďata. Veverka obecná neupadá do žádného skutečného zimního spánku doprovázeného snížením tělesné teploty, nýbrž střídá období klidu a spánku s obdobím, kdy si hledá lískové oříšky nebo šišky jehličnanů, které si uschovala v létě. Díky snížené aktivitě má menší spotřebu potravy.

Největší aktivitu vyvíjí veverka v období páření, kdy samečci pořádají úplné hony na samičky v korunách stromů. Zbývající část roku dávají veverky přednost spíše samotářskému způsobu života. Pouze v městských parcích se shromažďují na malém prostoru, zvláště jestliže je člověk chodí pravidelně krmit. Tam se udržují často po mnoho let poměrně vysoké stavy veverek. Ve volné přírodě naproti tomu dochází neustále ke značným výkyvům v jejich stavech. V létech bohatých na bukvice nebo na smrkové šišky (tučná léta) se veverky značně rozmnožují, protože mají hojnost potravy. Po těchto obdobích ale zpravidla následují delší období, kdy dozrává mnohem menší množství semen lesních stromů. Stavy veverek se prudce sníží, protože zvířata nemají dostatek potravy. Během tzv. tučných let veverky nespotřebují ani zdaleka všechna semena, protože se jejich stavy nedokáží okamžitě zvýšit. Kdyby stromy poskytovaly každý rok přibližně stejné množství semen, mohl by se tomu početní stav veverek přizpůsobit. Nepravidelným vytvářením nadměrného množství semen, ke kterému může docházet pravidelné v odstupu několika let, se stromy patrné chrání před příliš velkou spotřebou semen a tedy před ohrožením své existence.

Rozmnožování

Veverky se rozmnožují na jaře a na počátku léta. Příslušníci populací žijících v nížinách mají zpravidla dvakrát do roka vždy po 30-35 dnech březosti maximálně 7, většinou 4-5 mláďat. Ta se rodí holá a slepá. Protože březí samičky většinou staví náhradní hnízda, mohou do nich mláďata v případě nepříznivých okolností rychle přenést. Tato hnízda mají vchodové otvory většinou po straně dole, protože veverky přicházejí zdola. Tím se dají snadno rozlišit od ptačích hnízd. Jestliže se páří veverky rozdílného zbarvení, vznikají u mláďat kříženci. Avšak v důsledku izolace jednotlivých barevných typů, které žijí většinou na oddělených územích, vyskytují se tito kříženci poměrně zřídka.

Potrava

Veverky nejsou příliš vybíravé a živí se vším, co pomocí svých hlodáků dokáží zvládnout. Jejich jídelníček sahá od ořechů, bukvic, smrkových, borových a jedlových šišek, žaludů a dalších rostlinných semen až po bobule, ovoce, houby a malá zvířata. Velice rády vybírají vajíčka a malá ptáčata z hnízd zpěvného ptactva, ale jejich škodlivý vliv na hnízdění zpěvných ptáků se většinou přeceňuje. Avšak pokud jsou veverky v městských parcích krmeny příliš intenzivně, může dojít k přemnožení, a pak se může stát, že veverky zničí většinu ptačích hnízd v parku.